Střevní mikrobiom a ekzém spolu mohou souviset více, než se dříve předpokládalo. Jaký vliv má mikrobiom na pokožku, kdy mohou být přínosná probiotika a co doporučují odborníci pro podporu zdravé kožní bariéry? Přináším přehled nejnovějších poznatků i praktické tipy.

Proč se u ekzému mluví o střevním mikrobiomu?

Když člověk řeší atopický ekzém, většinou začne u kůže. Hledá krémy, zkouší mazání, mění kosmetiku, prací prostředky nebo složení sprchového gelu. A dává to smysl, ekzém se přece projevuje hlavně na pokožce.

Jenže hodně lidí s ekzémem si časem začne všímat jedné zvláštní věci: pokožka často nereaguje jen na to, co na ni namaže. Zhoršení přijde po stresu, po antibiotikách, po období špatného spánku. Po dlouhodobém vyčerpání nebo ve chvíli, kdy nefunguje dobře trávení.

A právě proto se dnes stále častěji řeší propojení střev, imunity a pokožky. Společně se SimplyYou jsme se podívali na to, proč se kolem mikrobiomu a atopického ekzému vede tolik diskuzí a co dnes o vztahu střev a pokožky vlastně víme.

Co je střevní mikrobiom?

Střevní mikrobiom je obrovské množství bakterií a dalších mikroorganismů, které žijí v našem trávicím traktu. A i když to zní zvláštně, jejich role nesouvisí jen s trávením. Mikrobiom je úzce propojený s imunitním systémem, zánětlivými procesy v těle i celkovou obranyschopností organismu. Právě proto se dnes řeší i jeho možný vliv na chronická zánětlivá onemocnění včetně atopického ekzému.

Výzkum kolem mikrobiomu je navíc poměrně nový. Ještě před několika lety se o něm téměř nemluvilo. Dnes se ale ukazuje, že střeva a kůže spolu pravděpodobně komunikují mnohem víc, než jsme si dlouho mysleli.

Proč lidi s ekzémy řeší i střeva

Atopický ekzém není jen suchá kůže. Jde o chronické zánětlivé onemocnění, ve kterém hraje roli:

• narušená kožní bariéra,
• imunita,
• genetická predispozice,
• ale pravděpodobně i širší fungování organismu.

Mnoho atopiků si začne časem spojovat různé souvislosti. Že se ekzém zhorší po nemoci, dlouhodobém stresu, antibiotikách nebo po období, kdy je tělo vyčerpané nebo přetížené. To samozřejmě neznamená, že ekzém vzniká ve střevech. Tak jednoduché to není. Ale osa střevo–kůže je dnes jedním z témat, kterému se věnuje stále více výzkumů.

Obě tkáně fungují jako ochranná bariéra mezi tělem a vnějším prostředím. Obě jsou pokryté epitelovými buňkami, které tvoří první obrannou linii proti bakteriím, virům nebo dalším mikroorganismům. A obě jsou zároveň velmi úzce propojené s imunitním systémem.

Zajímavé je i to, že buňky střev i pokožky se velmi rychle obnovují. Díky tomu dokáže tělo lépe bránit přichycení nežádoucích mikroorganismů a chránit se před infekcemi. Ve chvíli, kdy je ale některá z těchto bariér oslabená, může se mnohem snadněji rozjet zánět nebo zvýšená citlivost organismu.

Co může mikrobiom narušovat?

Mikrobiom je citlivý systém a ovlivňuje ho hned několik věcí jako:

• dlouhodobý stres,
• nedostatek spánku,
• antibiotika,
• jednotvárná strava,
• minimum vlákniny,
• vysoký příjem ultra zpracovaných potravin,
• dlouhodobé přetížení organismu.

Atopie často není jen o jednom alergenu nebo nevhodném krému. Hodně lidí vnímá, že pokožka reaguje mnohem citlivěji ve chvíli, kdy je rozhozené celé tělo.

Jak podpořit střevní mikrobiom stravou

Nejpraktičtější je nesoustředit se na jednu „superpotravinu“, ale postupně zvyšovat pestrost rostlinných zdrojů. Vláknina slouží jako potrava pro část střevních bakterií, zatímco fermentované potraviny mohou do jídelníčku přidat živé kultury. V randomizované studii vedla strava s vyšším podílem fermentovaných potravin ke zvýšení mikrobiální rozmanitosti; reakce na vysokovlákninnou stravu byly individuální. ^[3]

Začněte postupně a sledujte vlastní toleranci:

• Ke každému hlavnímu jídlu přidejte jeden rostlinný zdroj vlákniny: zeleninu, ovoce, ovesné vločky, celozrnné obiloviny nebo luštěniny.
• Střídejte zdroje během týdne; pestrost je praktičtější cíl než jedna „zázračná“ potravina.
• Fermentované potraviny zařazujte v malých porcích podle tolerance: bílý jogurt nebo kefír s živými kulturami, kysané zelí, kimchi či jinou kvašenou zeleninu.
• Vlákninu navyšujte po malých krocích a zároveň dostatečně pijte. Prudká změna může přechodně zhoršit nadýmání.
• Při podezření na potravinovou alergii nevyřazujte celé skupiny potravin bez vyšetření a odborného vedení.

Co dnes říkají studie o probiotikách a ekzému?

Výsledky výzkumů nejsou jednotné a účinek nelze vztahovat na všechna probiotika. Záleží na přesně označeném kmeni, dávce, věku a průběhu ekzému. V klinických studiích byly zkoumány například Lactiplantibacillus plantarum CJLP133 po dobu 12 týdnů a Lacticaseibacillus rhamnosus MP108 po dobu 8 týdnů. Obě studie popsaly zlepšení skóre závažnosti ekzému, jejich výsledky ale nelze automaticky přenést na dospělé, jiný kmen ani jiný přípravek. ^{[1, 2]}

Pro běžného čtenáře z toho plyne jednoduché pravidlo: na obalu hledejte celý název kmene, ne jen obecné označení „Lactobacillus“, dále doporučenou denní dávku, podmínky skladování a věkové omezení. Studie u atopického ekzému často pracovaly s obdobím 8–12 týdnů, nejde však o univerzální délku kúry. Pokud probiotikum doporučí lékař nebo lékárník, je vhodné po tomto období společně vyhodnotit přínos a bez důvodu užívání automaticky neprodlužovat. Probiotika ekzém nevyléčí a nenahrazují léčbu ani pravidelnou péči o kožní bariéru.

Na trhu proto existují i doplňky stravy zaměřené na propojení mikrobiomu a pokožky. Jednou z možností je AtopoHelp (pokud chcete vyzkoušet, můžete využít slevu s kódem ATOPZIVOT10), který kombinuje probiotické kultury, beta-glukany, bioflavonoidy zeleného čaje, biotin a zinek.

Součástí jsou například probiotické kmeny Lactobacillus acidophilus, Lactiplantibacillus rhamnosus nebo Bifidobacterium bifidum společně s dalšími látkami spojovanými s podporou pokožky a střevního mikrobiomu. Výhodou je i to, že produkt mohou užívat dospělí i děti od 3 let.

Důležité je rozlišovat mezi druhem a konkrétním kmenem: samotný název Lactobacillus rhamnosus neznamená, že přípravek bude mít stejný účinek jako klinicky zkoumaný kmen s přesným označením. Při výběru proto porovnávejte celé kmenové označení a doporučení výrobce.

Co si z toho odnést: jednoduchý checklist

Podpora mikrobiomu může být jednou částí péče, ne náhradou léčby. Na příští dva týdny si vyberte několik realistických kroků:

• Do každého hlavního jídla přidejte jeden zdroj vlákniny a během týdne je střídejte.
• Pravidelně zařaďte malou porci fermentované potraviny, kterou dobře tolerujete.
• Pokud zkoušíte probiotikum, zapište si přesný kmen, datum zahájení a změny potíží; přínos vyhodnoťte po 8–12 týdnech s odborníkem.
• Současně pokračujte v pravidelném promazávání, jemném mytí, spánkové rutině a práci se stresem.

Začněte jedním krokem, který dokážete dlouhodobě udržet, a po dvou týdnech si zapište, co se změnilo v trávení, spánku a stavu pokožky. Při výrazném zhoršení ekzému, mokvání, bolesti nebo známkách infekce kontaktujte lékaře.

Často kladené otázky

Souvisí střevní mikrobiom s atopickým ekzémem?

Výzkum popisuje možné propojení střev, imunity a pokožky. Mikrobiom je ale jen jeden z mnoha faktorů a ekzém nevzniká pouze ve střevech.

Vyléčí probiotika ekzém?

Ne. U některých kmenů a skupin pacientů se zkoumá možný přínos, výsledky však nejsou jednotné a probiotika nenahrazují léčbu ani péči o kožní bariéru.

Co může střevní mikrobiom podpořit?

Pestrá a postupně navyšovaná strava s vlákninou ze zeleniny, ovoce, luštěnin, ovsa, celozrnných obilovin, ořechů a semen. Fermentované potraviny, například bílý jogurt, kefír nebo kysaná zelenina, zařazujte v malých porcích podle individuální tolerance.

Jak dlouho probiotika užívat?

V klinických studiích atopického ekzému se konkrétní kmeny zkoušely 8–12 týdnů. Nejde o univerzální doporučení; délku užívání nastavujte podle konkrétního přípravku a konzultujte ji zejména u dětí nebo při chronickém onemocnění.

Jsou probiotika vhodná i pro děti?

Záleží na věku, konkrétním kmeni, zdravotním stavu a dalších lécích. U dětí je vhodné výběr a délku užívání konzultovat s pediatrem nebo lékárníkem.

Zdroje

1. Han Y, Kim B, Ban J, et al. A randomized trial of Lactobacillus plantarum CJLP133 for the treatment of atopic dermatitis. Pediatric Allergy and Immunology. 2012;23(7):667–673.

2. Wu YJ, Wu WF, Hung CW, et al. Evaluation of efficacy and safety of Lactobacillus rhamnosus in children aged 4–48 months with atopic dermatitis: an 8-week, double-blind, randomized, placebo-controlled study. Journal of Microbiology, Immunology and Infection. 2017;50(5):684–692.

3. Wastyk HC, Fragiadakis GK, Perelman D, et al. Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell. 2021;184(16):4137–4153.e14

Upozornění

Tento text má informační charakter a nenahrazuje lékařskou péči. Doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy ani léčby; jejich užívání, zejména u dětí, v těhotenství nebo při chronickém onemocnění, konzultujte s lékařem nebo lékárníkem. Článek vznikl ve spolupráci se Simply You Pharmaceuticals.