Uff. První článek na blog, jak mám začít? Přesně to se mi teď honí hlavou. Takže to nejspíš zahájím tím, že vás tu vítám a povím vám, o čem můj blog bude. Hodně vám asi napověděl název nebo záložka s mým příběhem. Blog se bude věnovat mému životu s atopickým ekzémem, který umí být občas pěkně trnitý. Nepřináším zázračný lék, ale mou cestu, zkušenosti, rady, ale i těžké chvíle. Možná bych tenhle blog nazvala takovým deníčkem nebo zpovědníčkem. Někdo bloguje o tom, co si dnes vzal na sebe. Já budu spíš blogovat o tom, že si dnes na sebe nic vzít nechci a chci zůstat pod peřinou.

Realita vs. Instagram

Proč jsem tento článek nazvala S kůží na trh? Protože to tak doslova bude. Asi vůbec poprvé světu ukážu reálný život v kontrastu s třeba takovým životem na Instagramu. Ukážu svoji kůži. Život totiž není tak dokonalý jako na sociálních sítích a myslím, že spousta lidí si to stále neuvědomuje. Mnoho lidí, kteří mě znají osobně, ani neví, že něčím, jako je ekzém trpím. Je to díky tomu, že už mě dlouho neviděli naživo, nebo se už ve špatném období umím obléct tak, aby to vidět zkrátka nebylo. Instagram plním v podstatě jen šťastnými momenty a ty nešťastné si nechávám pro sebe. Upřímně komu se chce sdílet flekaté a rozškrábané tělo? Mně už jo! V rámci učení se “mít se ráda, tak jak jsem“, je to potřeba. Není se za co stydět. Je to součást mého života a nevím, jak dlouho ještě bude. Mně osobně už teď spíš trápí nekomfort, bolest, špatné spaní, hrbení se a následné bolesti zad nebo omezení ve sportu než samotný vzhled.

Tak tohle jsou fotky, kdy ještě nepropuklo vzplanutí ekzému. Jedla jsem vše, sportovala, cestovala, smála se, pila s přáteli vínko. Byla duševně v pohodě.

No a tohle jsou fotky, kdy vlastně nic z výše uvedeného neplatí…

Hodně lidí si teď řekne “no tak prostě vyrážka, se namaže a je to“. No není. Ono to bolí, svědí, pne a ničí sebevědomí, se kterým jsem nikdy neměla dříve problém. Atopik mě jistě pochopí.

Tak to jsem já v celé své kráse. A nebylo to jednoduché. 

S čím mám v plánu se s vámi podělit?

Než jsem samotný blog založila, sepsala jsem si spoustu témat týkající se ekzému, o kterých bych chtěla napsat. Čekají vás zkušenosti s doktory, nemocnicí, změnou stravy ale i čínskou medicínou či homeopatiky. Neminou vás ani každodenní trable s ekzémem nebo typické situace, které my atopáci prožíváme. Nebo co určitě jako atopik rozhodně nechcete slyšet. Ráda bych se věnovala i psychické stránce. Dnům, kdy nechci vylézt z postele, trápím se a i fyzicky mi dělá obtíž dojít třeba i jen do kuchyně. A naopak bych chtěla připomenout, jak je důležité udržet si zdravou mysl, která je základem všeho, a přesto s tím stále bojuji.

Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř…

Věřte, že jsem si plně vědoma toho, že vlastně žiju hezký život. Mám skvělou práci, přítele, kamarády, mám kde bydlet a mám co jíst. Všechno nejspíš nemůže být dokonalé. Na světě je tolik lidí s různými problémy, mnohem horšími onemocněními a já je všechny obdivuju, jak bojují, jak jsou silní. Sáhněme si ale do svědomí, váš osobní problém vám v určitých chvílích stejně přijde jako ten nejhorší na světě. Potýkáte se s tím prostě vy, vy máte ty pocity. Tohle si přiznejme. A já si myslím, že je plně v pořádku mít sebe na prvním místě.

Věděli jste, že ekzém může být takto nepříjemný?

Znáte někoho ve vašem okolí, kdo trpí atopickým ekzémem nebo třeba lupénkou? Trpíte ekzémem vy sami? Připojte se do uzavřené skupiny.

Pokud vás zajímá každodenní život atopika, sledujte můj Instagram.

Děkuji za přečtení a budu se těšit u dalšího článku.

A nezapomeňte, že život je (a)top!