Celkem 25 dní strávených na ostrově, který má asi 300 metrů na šířku a 1 kilometr na délku, vytvořilo z mého kufru menší knihovnu. Nejen že jsem si spakovala svůj pětiletý deník a také diář z dílny Tam&Zpět, přihodila jsem i motivační a vzdělávací knihy o sebereflexi nebo také knihu o atopickém ekzému. A přesně o těchto knížkách dnes bude řeč, čekají vás recenze.
Do kufru se mi z důvodu studia zatoulal také Paul Krugman, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, ale nebojte, tím vás mučit nebudu. Ačkoli musím uznat, že pan Krugman podává tuto problematiku s jistou lehkostí a vtipem, takže pokud máte podobné studium jako já, doporučuji přečíst jeho knihy.

Atopici s úsměvem na líci
Kniha se ke mně dostala těsně před odletem, a tak mířila rovnou do kufru. Je pravda, že většinu informací a doporučení uvedených v knize jsem už znala. Je ale skvělé, že existuje kniha, která všechny důležité informace posbírala dohromady. Nejprve je vysvětlena diagnóza atopický ekzém, a poté přehledně seřazena možná léčba. Součástí jsou samozřejmě i kortikosteroidy, kterým doporučuji se vyhnout, ale také lázeňská léčba, o kterou můžete žádat. Důležitá poznámka v knize o nemožnosti kombinace imunosupresiv a fototerapie mě přivádí ke vzpomínce, kdy jsem docházela na léčbu světlem a kožní mi k tomu předepsala na mazání protopic (imunosupresivum)…
Líbila se mi část o psychickém pohledu, který často v informacích o ekzémech chybí a dermatologové psychiku moc neřeší, dále byly přínosné tipy na meditace a metodu vizualizace. Nejsou opomenuty ani kapitoly věnující se partnerským vztahům a sexu, výchově dítěte nebo špatnému spánku.
V knize jsem si všimla nepřesnosti o poskytování léčby fototerapií, která je bežně hrazena ze zdravotního pojištění, tak se neděste, že byste museli platit.
Pokud vás kniha zajímá, ráda ji poskytnu někomu dál.

Měj se ráda
Knížka je rozdělena na tři stěžejní části: mysl, tělo a život. Přináší skvělé tipy v oblastech meditace, všímavosti, vděčnosti, zdravého spánku, oblékání, osobních financí a mnoho dalšího. Staví vás na první místo a předkládá jednoduché krůčky, jak změnit své myšlení a potažmo život, se kterými můžete začít třeba hned. Co třeba naučit se přijmout komplimenty a sám je rozdávat? Je to naprostá drobnost, která vykouzlí úsměv na tváři. Sáhněme si ale do svědomí, kdy naposledy jsme upřímný kompliment někomu složili, a co hůř, umíme vůbec kompliment pozitivně přijmout?
Zmíněna je i strava, netrestání se za „špatné jídlo“ a celkově zdravý přístup k jídlu. U těchto rad ale vše vždy beru s rezervou, protože s ekzémy je to přeci jen složitější a občas je omezování nezbytné. Příjemné byly také vložené citáty či výroky, které mě provázely během celého čtení. Kniha je na konci obohacena o mnoho užitečných odkazů a pracovních listů. Knihu mi darovala kamarádka a já moc děkuji.


Umění být zdráv
O knížce od pana doktora Vojáčka jsem se vám zmiňovala již v článku o tipech na vánoční dárky. Přelouskala jsem ji už v listopadu během pobytu v nemocnici, ale v mém kufru se pro ni stejně našlo místo, stejně jako si zde našla čtenáře, a to mojí spolucestovatelku Niky.
Ačkoli ji mám přečtenou téměř tři měsíce, nepodala jsem vám na ni zpětnou vazbu! Hanba. Je to taková základní četba, pokud chcete svůj život vzít do vlastních rukou, pokud chcete pochopit, proč se vám dějí nějaké věci a co proto můžete udělat. Pan Vojáček má vystudovanou medicínu, takže se nemusíte bát, že je to nějaký šarlatán. Pouze si uvědomil, že západní medicína je skvělá k řešení akutních stavů, ale naprosto bezradná při řešení stavů chronických. Začal se věnovat tělu jako celku, naslouchat mu a přesedlal na tzv. funkční medicínu. V knize popisuje možné příčiny chorob a problémů, včetně těch autoimunitních. Zakopaný pes tkví v našem naprogramování, nastavení tzv. autopilota či dělání něčeho, co ve skutečnosti vůbec dělat nechceme. Rozebírá také téma ženské cykličnosti, nedostatku spojení s přírodou, ale i očkování či nadužívání léků. Knihu moc doporučuji přečíst!

Prázdniny v Evropě
Jako správná cestovatelka a milovnice knih od prince Ládíka (Ladislav Zibura) jsem s sebou vzala i jeho poslední knihu, která mi chybí přečíst, a to Prázdniny v Evropě. Ladislav ve své již čtvrté knize podává barvitý popis jeho cestovních dobrodružství, a to tentokrát stopem (většinou chodí pěšky, ale zvládl si pořídit i kolo). Nemusíme přece vždy číst pouze edukativní knihy, je třeba se i uvolnit, a hlavně zasmát! A to je u knih od Ladislava 100% zaručené.
A když se nad tím tak zamyslím, i z jeho knih vzejde spousta ponaučení a tipů na seberozvoj: vystup z komfortní zóny, dělej šílené a nezvyklé věci, poznávej jinou kulturu, naordinuj si digitální detox, usínej pod hvězdami, nauč se být sám se sebou, důvěřuj lidem, buď k lidem laskavý, nedělej si vrásky ze zbytečností, nestresuj se, vždy se najde řešení, na světě jsou horší problémy než mám já, buď vděčný za to, co máš…a mnoho dalšího. Díky, Láďo.

Kolik přečtete průměrně za rok knih? Jakou knihu jste naposledy četli?
Znáte někoho ve vašem okolí, kdo trpí atopickým ekzémem nebo třeba lupénkou? Trpíte ekzémem vy sami? Připojte se do uzavřené skupiny.
Děkuji za přečtení až sem.

Není vůbec zač! Snad poslouží i tobě! 🙂
Ahoj Inko, chci se zeptat, jestli máš doma stále knihu Atopici s úsměvem na líci nebo už ji má někdo další? Měla bych o ni případně zájem, děkuji za typ 🙂
Ahoj, posílala jsem slečně na Slovensko, jsi ve skupině na FB? Tam jsme to řešili :))